Komerční příspěvky mohou vkládat pouze uživatelé, kteří si jejich zobrazení zaplatí. Více info - FAQ.
povídky, črty, zamyšlení
Tázala se Jana sama sebe a vzápětí si odpověděla. Ne, nejsem. Copak jsem se tehdy neproměnila v solný sloup? Ne. Ale v tom okamžiku by se v ní stejně krve nedořezal. Zůstala zcepenělá úžasem. Celá se rozklepala, ochromena bezmocí a odporem.
Proč podlehla zvědavosti a ohlédla se? Stálo to vůbec za to? Ano. No, pak se nediv a raději to vyklop. Nestyď se, že jsi nezvládla vlastní ubohou zvědavost. Vlastně, dobře ti tak, když lezeš do mužova mobilu. Čteš si v cizích zprávách. Jak cizích? Větičky běžely mezi Janiným mužem a jeho kamarádem. Takové přející a zasvěcené. Divné, ano to je to správné slovo, byly hodně divné. Když si to Jana přečetla poprvé, tak vůbec nic nepochopila, jako by se připletla k nějakému ostrému košilatému žertu, jenž na ni vypláznul jazyk. Četla podruhé, potřetí a nebyla o nic víc chytřejší. Ale aspoň věděla, jak s tím naloží. Probere to s bráchou. Zatím jen po telefonu, ale živě si dovede představit, jak ten bude zírat. Přepočítala se. Vyblila to na něj a on jen lakonicky odvětil, no jo, to jsme my chlapi. Jana si v tom okamžiku připadala jako totální debil. Nezastával se jich, to nemůže říct, ale ani je neodsuzoval, jako by také on sám o tom něco věděl. Zhůvěřilí podnikatelé. Není to hrozné? Měla zesílený zvuk na skypu, tak hned nezaregistrovala, když se muž vynořil ve dveřích pokoje za jejími zády. Právě přišel anální skokan, žertovně zavtipkovala na bráchu, ten se zasmál a honem se s ní rozloučil. A teď to začalo. Kamenný výraz ve tváři nevěstil nic dobrého. Pohledem sjel na stůl, kde ležel jeho mobil. Ty šmíruješ v mých zprávách? Ne, jen jsem si chtěla prohlédnout fotky, co jsme fotili o víkendu. Jana cítila, že je to marné. On přece ví, že mu lže. Stejně se jí už delší dobu zdálo, že něco není v pořádku, že se něco děje. Proto sáhla po mobilu, proto neodolala a podívala se do něj. Proč jsou někteří chlapi tak pitomí a nechají si ty zhovadilosti ve zprávách, aby byly jednoho dne objeveny. Roky to prochází a pak najednou buch. Bum - bác. Mobil letěl na zem. Na stole stála nedopitá láhev červeného z předešlého večera. Proč jsi to udělala a zkazila jsi nám zbytek života? No, kdo asi, pomyslela si Jana. Nahlas řekla, proč já? Ty, právě že ty, zařval a mrštil láhev červeného o zeď. Zůstala perplex. A bylo po ptákách. Tehdy se utvrdila v tom, že žije s bisexuálem. Bohužel, pomyslela si chmurně, nejsem Lotova žena.
25.2.2021 - Povídky - Komentářů:2 - Přidat komentář - Přečteno:868x
Názory čtenářů