Komerční příspěvky mohou vkládat pouze uživatelé, kteří si jejich zobrazení zaplatí. Více info - FAQ.
Tak zaúřadoval šotek a já se nemohu dostat na blog.Tedy využívám této možnosti abych o sobě dal vědět a hlavně se vypsal ze svých starostí.
Když se konečně narodí dítě,tak jsme všichni-maminky i otcové spokojeni nejen s formou,ale i obsahem.Je to uzlíček který ještě není nijak poučen a tedy jej formujeme podle svých představ. Z počátku je to vše jednoduché,protože kromě tepla,světla,jídla a toho co po něm zbývá nic tento uzlíček nepotřebuje.Později když zjistí,že kromě zvuku mateřského srdce existuje i jiné srdce a jiné zvuky začne první poznávání okolí a občas toto poznání dost bolí-zpočátku jsou to jen fysické bolesti a na to stačí jen pofoukat a nebo potěšit slovem.A někdy i nějakým tím pamlskem bolest lze zmírnit-ale ouha,najednou tento jedinec vyroste a jeho bolesti se začnou stupňovat.Jak totiž roste v kolektivu,tak začne poznávat nejen okolí,ale i nespravedlnost a pokud výchovou je veden k slušnosti,jen těžko pochopí,že nelze bojovat proti většině. V kolektivu totiž převládá vláda síly a tedy silnější ovládají slabší a... jsme jen lidé a tedy chceme pro své děti to lepší a vstupujeme do tohoto problému a.....-ouha,je nám vysvětleno,že si to děti musí vyřídit sami -ale naše bolest zůstává.Pedagog dnes není jako dříve-jeho prostředky a možnosti jsou omezeny a navíc je dnes trend-dítě nade vše a pokud toto nesdílíme,tak jsme vlastně smutni že nemůžeme pomoci.Takže -maminky i otcové -můžeme jen zpovzdálí sledovat vývoj svého potomka,ale nevstupujme do tohoto koloběhu.Vždyť naše děti si to nakonec sami vyřeší a pokud se to nepodaří teprve pak můžeme -opatrně-pomahat a navigovat,ale nesmíme očekávat pochopení a pochvalu.Naše děti jsou myšlenkově již daleko a tedy nepovažují nás za nic jiného,než strážce a pečovatele.A pokud očekáváme něco víc-máme zaděláno na velkou bolest.