Komerční příspěvky mohou vkládat pouze uživatelé, kteří si jejich zobrazení zaplatí. Více info - FAQ.

Skupča :-))

Co mi projde rukama,očima či mozkovnou...

Ať je to návod i pro Tebe

přišlo mi mailem....

Asi jste to již četli, ale určitě není na škodu, když si to pěkně v klidu a pomaloučku přečtete znovu.
Mějte se krásně, lidičky!
Aleš je ten typ člověka, kterého rádi potkáváme.
Má stále dobrou náladu a vždy umí říci něco pozitivního.
Vždy uměl lidi motivovat.
Když měl některý z kolegů špatný den, Aleš mu vždy uměl
ukázat kladnou stránku celé věci, změnit jeho postoj, pohled na danou situaci.
Slovem - dodal každému energii a chuť řešit a poprat se s problémem.
Na otázku: "Jak se máš", měl oblíbenou odpověď:
"Kdybych se měl jen o chlup líp, byl bych už dvojče".
Byl jsem velmi zvědavý, jak to dokáže, jak je to možné...
A tak když se mi jednou naskytla příležitost, zeptal jsem se ho na to.
"Jen se nepřetvařuj, nemůžeš být snad dobře naladěný stále...celý den, každý den, celý čas! Jak to děláš?"
Aleš mi na to zajímavě odpověděl:
"Každé ráno když vstanu, tak si řeknu, že mám na výběr dvě možnosti.
Buď budu mít dobrou náladu, nebo...si mohu vybrat tu špatnou.
No a já si vždy vyberu raději tu dobrou.
A vždy, když se mi přihodí něco špatné, mohu si vybrat, že
budu obětí, anebo si mohu vybrat možnost, že se z toho poučím.
A já si vždy vyberu tu možnost poučit se z toho.
Vždy, když někdo ke mně přijde a stěžuje si, mohu si vybrat - buď přijmout jeho neštěstí, anebo ...se snažit pomoct mu najít nějakou kladnou stránku života.
A já si vybírám vždy tu druhou možnost - hledám spolu s ním ten důvod, pro který se oplatí bojovat a žít dál.
Hledám tu kladnou stránku života."
"No, to ale není vždy tak jednoduché!" protestoval jsem.
"Ale je," odpověděl Aleš.
"Celý život si vybíráme..
Když si odmyslíš všechny ty hlouposti okolo, každá situace je ve skutečnosti volba.
A ty si vybíráš, jak reagovat na danou situaci.
Ty si vybíráš, jak lidé ovlivní tvou náladu.
Ty si vybíráš, zda budeš mít dobrou, anebo špatnou náladu.
Jednoduše řečeno ty si vybíráš, jak žiješ svůj život."
Hodně jsem přemýšlel o tom, co říkal Aleš.
Krátce potom, co jsem odešel pracovat pryč z té stavební firmy a začal jsem podnikat sám.
I když jsme se už nevídali, často jsem o něm přemýšlel, když jsem se dostával do problémových situací, když jsem si "vybíral", jak budu žít svůj život, namísto
toho, aby jsem jen bezhlavě reagoval na konkrétní situaci.
Za několik roků potom jsem slyšel, že Aleš měl vážnou nehodu, když spadl z 20 metrové výšky.
Po 18 hodinové operaci a dlouhých týdnech na lůžku ho
nakonec pustili domů se zadrátovanou páteří.
Setkal jsem se s ním asi půl roku po té nehodě.Když jsem se ho zeptal, jak se má, odpověděl:
"Kdyby jsem se měl jen o chlup lépe, byl by jsem už dvojče.
Chceš vidět moje jizvy??"
To jsem odmítl, ale zeptal jsem se ho, co se mu přehnalo
hlavou, když
dopadl tehdy na zem.
"První věc, která mi přeběhla hlavou byla, že chci vidět a těším se
na děťátko, protože manželka měla zanedlouho rodit," odpověděl Aleš."...a hned vzápětí potom, jsem si uvědomil, že mám dvě možnosti:
Mohl jsem si vybrat život, anebo ...smrt.
Tak jsem si vybral. Život."
"A neměl jsi strach? Neztratil jsi vědomí?? ptal jsem se ho.
Aleš odpověděl: "... záchranáři byli skvělí. Stále mi opakovali, že to bude dobré.
Ale když mě přivezli do nemocnice a uviděl jsem hrůzu na tvářích doktorů a sestřiček, skutečně jsem se polekal.
V jejich očích jsem četl - toto je mrtvý člověk.
Uvědomil jsem si, že musím něco udělat. "
A co jsi udělal?", ptám se ho.
"No, byla tam silná nemotorná sestřička, která na mně řvala,
zda jsem na něco alergický.
ANO, odpověděl jsem.
Lékaři i sestřičky zpozorněli a čekali na moji odpověď.
Zhluboka jsem se nadechl a zakřičel jsem: "Na vážné ksichty!"
Když se dosmáli, řekl jsem jim:
"Rozhodl jsem se, že budu žít.
Operujte mě jako živého, ne jako mrtvolu!"
Aleš přežil nejen díky mistrovství chirurgů, ale i díky svému úžasnému přístupu k životu.
Od něho jsem se naučil, že každý den máme možnost žít naplno.
Co prožíváš, to chceš.
Co chceš, to prožíváš.
Není důležité, co se děje, ale jak to člověk přijme - to rozhoduje o všem.
Jak přijme to dobré, ale i to špatné, co se nikomu z nás nevyhne.
Proto se netrap, co bude zítra, zítřek ať se o sebe postará
sám.
Každý den je dost starostí i bez toho
Kromě toho, dnes je ten den, kvůli kterému jsi se trápil už
včera.



4.4.2006 - Společnost - Komentářů:2 - Přidat komentář - Přečteno:37752x

Názory čtenářů

yukonka 25.9. 13:54
To je taková pravda,až to bolí,že ji takto nevnímáme.Ale díky tomuto příběhu,určitě hodně lidí bude přemýšlet,jak na to.Já určitě.Díky!
KOPRETINA 13.4. 19:26
Co bych psala? Mám dojem, že vše již bylo řečeno.
Poslední
Přihlášení - registrace


Nejnovější texty
Pedig a Slovensko
Skupca - Skupča :-))
...k zamyšlení.....
Instalace programu Manžel
Tak nejak mi to prislo opravdové.....
PF od ČEZ
Hledají se účastníci pro novou reality show !!!
Manžel na zabití
trocha kresleného humouru... :o)
Když máte syny,
O odstraňování chloupků
Těhotenství-Nejkrásnějších 9 měsíců v životě ženy

Skupca - Fotogalerie
Reklama:
Další blogy - deníčky
Šikovné odkazy (882)
recepty (581)
ANDROMEDA (490)
Moje oblíbené recepty (443)
Hlbší pohľad na život (371)
Moje závislosti (151)
Skupča :-)) (141)
Najkrajšie slová (134)
Navody/Tutorials (127)
Patchwork (102)
RECEPTY (89)
Zajímavosti pro všechny (77)
Sem a tam (72)
Pleteme s Dulinkou (72)
OLINKA -OLDŘA (69)
Cesta za růží (66)
Vítejte a pomějte se! (65)
Postřehy z mojí hlavy (62)
Tvořivý blogísek (56)
Zajímavé články na internetu (53)
Blog o zdraví, kráse, čistotě, práci prostě o životě :) (50)
Kosmetika Avon.net (48)
Váš nejmilejší polštářek ke snění! (48)
Všechno nebo víc (44)
Felis Sapiens (43)
Můj bloček (42)
Povídky (41)
Život okolo mne (41)
Recepty (40)
Ze života dvaapadesátky (39)
Nápověda - FAQ
Co je to blog nebo deníček?
Můžu si založit svůj vlastní?
Může si někdo cizí číst mé příspěvky?
Přečtěte si