Komerční příspěvky mohou vkládat pouze uživatelé, kteří si jejich zobrazení zaplatí. Více info - FAQ.

Všechno nebo víc

Když neumíš mluvit, piš!

Pohled do světa za zrcadlem...

 

Tato kniha mě vzdáleně upoměla na Maxe Blechera a jeho Příhody z bezprostředního neskutečna. Nikoli tedy obsahem, ale stylem psaní. Miniaturní povídky islandského spisovatele Gyrđira Elíassona jsou totiž literaturou, v níž popisnost přenechává místo duchovní reflexi a vnější dějovost, jakkoli formálně přítomná, je jakýmsi pomocným nástrojem či předstupněm ke spočinutí u „děje“ vnitřního, který, při vší zdánlivé statičnosti je nabit napětím a oscilací kolem myšlenek vpravdě metafyzických. Jinak řečeno – jde o literaturu, jejíž pochopení vyžaduje jinou, mnohem aktivnější účast čtenáře, který (dle intenzity vnitřního vnímání, jíž je schopen) se stává do jisté míry autorovým spolutvůrcem, minimálně tedy v tom smyslu, jak chápe jeho sdělení, resp. nakolik se dokáže přiblížit jeho pohledu, vidícímu za „zrcadlo“ empirie.

To je též důvod toho, proč jsou reakce na tuto knihu tak diametrálně odlišné. Čtenáři, nadaní schopností imaginace, abstrakce a duchovního nazírání jsou nadšeni, neboť v ní nacházejí přebohatý zdroj nejrůznějších asociací, zatímco ti, kdo jsou uvyklí "klasickému", dějově popisnému stylu psaní knize moc nerozumí, protože mají dojem, že se v ní „nic neděje“. Pokud půjdeme v rozboru knihy islandského autora ještě dál, možná zjistíme, že víc než o povídky se vlastně jedná o jakési básně v próze, do jisté míry připomínající elegickou formu.

Gyrđir Elíasson je v každém případě nadán mistrným postřehem, ať už se jedná o přírodní nebo „civilizační“ témata. Tyto vnější vjemy pak stejně brilantně přetransformovává do závažných sdělení o „jiném“ světě. Jeho schopnost vhledu pod povrch smyslových jevů a zachycení „kantovských“ věcí o sobě, resp. duchovního pozadí skutečnosti je obdivuhodná. Kniha má to zvláštní kouzlo, že na nás působí uklidňujícím dojmem, současně nás však burcuje k jemnějšímu, resp. ostřejšímu vnímání toho, co se děje kolem nás i v nás samotných, takže opravdu pozorný čtenář občas pocítí i nedefinovatelný, ovšem zcela konkrétní dotek jakési čisté, prapůvodní citovosti. Krátké, skicovité náčrty povídek poskytují jejich autorovi právě k takovýmto sdělením ideální prostor.

Jediné, co jsem vnímal poněkud rušivě, bylo slohové zaškobrtnutí v překladu, které jsem tu a tam zaznamenal. Jinak ovšem výborná, obohacující kniha! 


 


 


  



30.6.2015 - Kultura - Komentářů:0 - Přidat komentář - Přečteno:1725x

Přihlášení - registrace


Nejnovější texty
Pedig a Slovensko
DONALD TRUMP: NESPOKOJENÝ (knižní recenze)
MARILYNNE ROBINSONOVÁ: DOMOV
CAROLINE ERIKSSONOVÁ: V MLZE
MAX TEGMARK: MATEMATICKÝ VESMÍR
NEJLEPŠÍ AMERICKÉ KRIMIPOVÍDKY
SAMUEL BJORK: SOVA (detektivní román)
RECENZE VYNIKAJÍCÍHO ROMÁNU VČELY
Psychologicky jedinečný ponor do neprobádaných zákoutí ženské duše
UPOZORNĚNÍ NA MIMOŘÁDNOU KNIHU
DENÍKY POLINY ŽEREBCOVOVÉ

Odette - Fotogalerie
Reklama:
Další blogy - deníčky
Šikovné odkazy (882)
recepty (581)
ANDROMEDA (490)
Moje oblíbené recepty (443)
Hlbší pohľad na život (372)
Moje závislosti (151)
Skupča :-)) (141)
Najkrajšie slová (134)
Navody/Tutorials (127)
Patchwork (102)
RECEPTY (89)
Zajímavosti pro všechny (77)
Sem a tam (72)
Pleteme s Dulinkou (72)
OLINKA -OLDŘA (69)
Cesta za růží (66)
Vítejte a pomějte se! (65)
Postřehy z mojí hlavy (62)
Tvořivý blogísek (56)
Zajímavé články na internetu (53)
Blog o zdraví, kráse, čistotě, práci prostě o životě :) (50)
Kosmetika Avon.net (48)
Váš nejmilejší polštářek ke snění! (48)
Všechno nebo víc (44)
Felis Sapiens (43)
Můj bloček (42)
Povídky (41)
Život okolo mne (41)
Recepty (40)
Ze života dvaapadesátky (39)
Nápověda - FAQ
Co je to blog nebo deníček?
Můžu si založit svůj vlastní?
Může si někdo cizí číst mé příspěvky?
Přečtěte si