Komerční příspěvky mohou vkládat pouze uživatelé, kteří si jejich zobrazení zaplatí. Více info - FAQ.

Povídky

Pro ty, co si chtějí občas něco přečíst..

Stmívání : Probuzení : 11. část









Jak zabít upíra?

 

 

 

      „Pokud to takhle bude pokračovat i v neděli večer, napíšu ti na pondělí do školy omluvenku.“prohlásil strýček Carlisle, když jsem mu řekla, jak moc jsem měla procouranou noc.

 

„Děkuju, strejdo.“líbla jsem ho na tvář.

 

Ještě štěstí, že mi teď táta nevidí do hlavy. Tyhle chvíle budu doma s Jacobem.

 

Pokud to bude tak, jak má být v mnoha lidských případech, pak by to znamenalo, že budu mít prodloužený víkend a ještě další víkend k tomu.

 

Celý týden doma. Se svou láskou.

 

Alespoň nějakou výhodu to mělo, když už jsem musela spoustu chvílí trávit v koupelně.

 

„Já ti snad utrhnu hlavu ty malá proradná pijavice!“bylo slyšet tátův křik, když jsem asi potřetí to ráno vycházela z koupelny. Nešlo ho přeslechnout.

 

Ale moment. Jacobovi táta nikdy takhle neříkal. Tak kdo si tentokrát zasloužil ten rozčilený tón?

 

„Edwarde!“křikla na něj teta Alice. „Já ti nečtu myšlenky, to přece víš! Můžeš mi říct, jak jsem to mohla vědět?!“

 

„Mně je naprosto jasné, proč jsi tak rychle zmizela, mě neoblafneš. Bála jsi se, že na to přijdu a zastavím tě.“odfrkl si táta pohrdavě.

 

Ale o čem to mluvili? Copak to teta Alice provedla?

 

V našem domě a v celé naší rodině to byla častá zábava.

 

Copak to teta Alice opět provedla? Tak co to bylo tentokrát?

 

„Edwarde…“bylo slyšet její prosebný hlas.

 

„Dost. O tomhle nebudu diskutovat. Zavoláš mu a řekneš, že to byl planý poplach. A že to byl planý poplach z tvé strany. A do toho květinářství zajdeš osobně a omluvíš se, že je nepotřebuješ.“mával rukou ze strany na stranu, aby umlčel příval tetiných námitek.

 

To už jsem stála pod schodištěm a sledovala to vše na vlastní oči.

 

Stáli tu všichni ve třech skupinách.

 

Teta Alice s Jasperem po boku, zbytek rodiny na druhé straně a kousek opodál Jacob.

 

Tak tedy pardon, jeden byl sólo. Přidala jsem se k němu, abych tu skupinu dotvořila. Duo.

 

Chytil mě jednou rukou kolem pasu a šibalsky se uculoval.

 

„To, žes jim dala zálohu, je tvoje chyba. Nezajímá mě to.“dořekl tatínek a posadil se na pohovku.

 

„Máš hlad?“naklonil se ke mně Jacob.

 

„Docela jo.“uvědomila jsem si. „Chviličku počkej, hned jsem tu.“

 

Zaběhla jsem do koupelny použít tu dvojitou metodu, kterou mi maminka poradila na noc.

 

Snad to pomůže i při lovu.

 

A pomohlo. Na lovu jsme strávili dobré dvě hodiny a nic nenaznačovalo tomu, že by tato metoda zklamala.

 

Těsně po tom, co jsme s Jacobem vykročili s domu, jsem se ho zeptala, proč vlastně vznikl ten povyk s Alicí.

 

„Víš, ona si Alice zase usmyslela, že všechno vezme do svých rukou a vydala se zařizovat věci na svatbu.“smál se.

 

„Cože?“podivila jsem se. „Ona se rozhodla, že mi  - nám nastrojí svatbu? Proč už teď?“

 

„No..ona nevěděla – teda spíš nechtěla vědět, že svatba bude až později. Chtěla by, abychom se vzali hned.“líbnul mě do vlasů. „Ale Edward jí to jasně vysvětlil a chvílema se dokonce zdálo, že kdyby to nebyla naše Alice, ale nějaký jiný upír, bez rozmýšlení by to stvoření roztrhal na kusy.“zasmál se upřímně nad touto představou.

 

A to bylo téma v mojí hlavě po celé ty dvě hodiny lovu.

 

Alice si opět nepromyslela důsledky. Nebo snad měla vizi, že svatba bude brzy a že ona jí zařídí? Vsadila bych se, že přesně tak to bylo. Když viděla, jak ona v nejbližší době zařizuje mou svatbu s Jacobem, určitě se raději nerozmýšlela a vrhla se do toho po hlavě dřív, než by někdo mohl změnit své rozhodnutí a tím tak budoucnost změnit.

 

Ale neudělala moc dobře. Naštvala tátu.

 

Vzpomněla jsem si na mámin výraz při tom všem. Tvářila se soucitně, jako by s tetou Alicí v něčem souhlasila.

 

Přála si snad také, abych byla už co nejdříve vdaná? Měla snad strach z toho, že bych Jakovi dovolila porušit podmínku a vystavila ho tak smrtelnému nebezpečí hrozícímu od táty, kdyby se to dověděl?

 

Když jsem tak přemýšlela nad tou nadějí, kterou mi teta Alice tímto poskytla, měla jsem také chuť jí uškrtit.

 

Ještě více jsem si totiž uvědomila, že svatba je daleko. A stejně tak i můj plnohodnotný partnerský vztah s Jacobem.

 

Ach bože. Proč mi to proboha všichni museli tak stěžovat? Neměla jsem to už tak zrovinka lehké.

 

Asi si pomyslíte, že jsem byla pěkný blázen, když jsem se po pár dnech probuzení chtěla bezmyšlenkovitě vrhnout do vdávání.

 

Ale zas tak bezmyšlenkovité to nebylo. Cítila jsem, jako by přesně tohle byl můj celoživotní úděl.

 

Vdát se za Jacoba.

 

Stáli jsme teď už před domem a já se rozmýšlela, zda dovnitř oknem přímo do mého pokoje, nebo vstoupit dveřmi.

 

„Půjdeme dveřmi.“řekla jsem Jacobovi.

 

„Jak káže dáma.“uculil se.

 

 

 

         „Teto Alice?“zvolala jsem hned u dveří.

 

Byla jsem rozhodnutá si s ní promluvit o jejích důvodech ztěžovat mi život.

 

„Ano, Nessie?“stála už u mě.

 

„Chci si s tebou promluvit. Osamotě.“střelila jsem po ní rozčileným pohledem.

 

„Hned příjdu.“políbila jsem Jaka na tvář.

 

„Pojď se mnou, prosím, do koupelny.“kývla jsem na tetu Alici.

 

Řekla jsem si, že toho hned využiji a vykonám toaletní potřeby.

 

„Tak copak bys potřebovala?“ozval se tetin hlas za korálkovým závěsem a bylo v něm znát naprosté pobavení.

 

„Proč to děláš?“začala jsem vyčítavě. „Mě to mrzí ještě víc, než tebe, že má být svatba až po mé maturitě, ale prostě s tím nic nenaděláme. A to, že se mi snažíš dávat falešné naděje, mi moc nepomáhá. Trápí mě to pak víc, že je to až za tak dlouho.“

 

„Nemusí.“odporovala.

 

Vyšla jsem zpoza závěsu a nevěřícně na ni zírala.

 

„Víš snad o něčem, co by to mohlo urychlit?“

 

Chytla mě za ruku a táhla ven z koupelny.

 

„Pojď, hned se to dozvíš.“a usmívala se dál.

 

Když jsme došly do obývacího pokoje, z pohovky se zvedl táta a tvářil se opět naštvaně.

 

Tentokrát ale v tom rozčílení byl vidět i náznak odevzdanosti a pobavení.

 

„Můžeš mi, má milá sestřičko, povědět, jak bych tě mohl co nejsnadněji zabít?“

 

A všichni včetně Jacoba se zasmáli.

 

Věděli něco, co já ne.

 

Samozřejmě. Jak jinak taky.

 

 



14.8.2009 - Povídky - Komentářů:0 - Přidat komentář - Přečteno:3465x

Přihlášení - registrace


Nejnovější texty
Pedig a Slovensko
Bludimirka - Povídky
Nový příběh - zatím bez názvu
Probuzení 2: 10. část
Probuzení 2: 9. část
Probuzení 2: 8. část
Probuzení 2 : 7. část
Probuzení 2: 6. část
Probuzení 2 : 5. část
Probuzení 2: 4. část
Probuzení 2 : 3. část
Probuzení 2 : 2. část

Bludimirka - Fotogalerie
Reklama:
Další blogy - deníčky
Šikovné odkazy (882)
recepty (581)
ANDROMEDA (490)
Moje oblíbené recepty (443)
Hlbší pohľad na život (371)
Moje závislosti (151)
Skupča :-)) (141)
Najkrajšie slová (134)
Navody/Tutorials (127)
Patchwork (102)
RECEPTY (89)
Zajímavosti pro všechny (77)
Sem a tam (72)
Pleteme s Dulinkou (72)
OLINKA -OLDŘA (69)
Cesta za růží (66)
Vítejte a pomějte se! (65)
Postřehy z mojí hlavy (62)
Tvořivý blogísek (56)
Zajímavé články na internetu (53)
Blog o zdraví, kráse, čistotě, práci prostě o životě :) (50)
Kosmetika Avon.net (48)
Váš nejmilejší polštářek ke snění! (48)
Všechno nebo víc (44)
Felis Sapiens (43)
Můj bloček (42)
Povídky (41)
Život okolo mne (41)
Recepty (40)
hobbyland Milib (39)
Nápověda - FAQ
Co je to blog nebo deníček?
Můžu si založit svůj vlastní?
Může si někdo cizí číst mé příspěvky?
Přečtěte si