Komerční příspěvky mohou vkládat pouze uživatelé, kteří si jejich zobrazení zaplatí. Více info - FAQ.

Cesta za růží

Mám svého života nad hlavu,vláčím všecko za sebou jak trestanec svou kouli, muselo to ven a tak píšu... Omlouvám se předem za případné hrubky a jiné nedostatky

Všech komentářů od vás si velice vážím. Děkuji vám za ně. Je to pro mne "pohon" abych psala dál..



Cesta za růží 20.

 


 

A tak jsem se na večer oblékla, trochu přimalovala a čekala na partnera kamarádky, s kterým jsem měla do restaurace odjet..


 

Kamarádka dala svému příteli, který mne přivez pusu na přivítanou, mně obejmula a hned se omlouvala, že stůl pro dva nemá, že je plně obsazeno, ať se prý nehněvám, ale že nás posadí k jednomu stolu ke dvoum mužům - prý jsou od filmu špitla, a kteří se tam občas schází a jsou moc fain.. „No nekoukej jak sůva“ povídá, uvidíš sama, že to bude fain.. Nechtělo se mi, a velmi neochotně jsem zasedla naproti mužům, kteří byli v báječné náladě a velmi vřele nás u sebe u stolu, který byl plný jídla s láhví šampaňského, přivítali „jen se posaďte,místa dost“. Moje kamarádka-servírka mi přinesla víno a svému příteli džus..Muzika stála v rohu lokálu o třech hráčích, kteří si udělali malou pauzu a popíjeli víno..Ústředním nástrojem byl krásný cimbál..Po chvilce začala hudba hrát a ve mně se rozlila radost..“Pardon“ řekl ten muž co seděl naproti mně „když už tady tak všichni sedíme u jednoho stolu, mohu vás pozvat na skleničku?“ a představil se nám podáním ruky. Ten druhý muž dodal „on má zrovna dneska narozeniny, tak tu trochu oslavujem“ a podal nám také ruku. Jmenovali se oba stejně – Honzvé. Kamarádka přinesla další láhev šampaňského a skleničky pro mne a jejího přítele..Náš stůl byl za chvilku samí smích a radost, k tomu nám hrál cimbál...Byl to nádherný večer !!


 



 


 

Po 22 hodině kamarádka servírka zkasírovala hosty, kteří začali postupně odcházet..Muzika se také balila k odchodu a za chvilku byla restaurace prázdná krom našeho stolu. Kamarádka si udělala kasu...poklidila....my jsme mezi tím dopili.. a kolem půlnoci odešli k autu mé kamarádky a jejího přítele..Ti dva Honzové nás doprovodili k autu, rozloučili se s námi a my odjeli na své jedno sídliště do svých baráků a do svých bytů spát...


 



 


 

Hned druhý den odpoledne mi kamarádka volala z restaurace a její práce zároveň, že je tam zase ten jeden Honza a že by mně rád viděl. Požádal kamarádku,ať mi zavolá..A moje kamarádka mu velmi ochotně vyhověla a volala mi, ať se seberu a koukám přijít.. Nešla jsem tam..


 

Volala mi skoro denně, že už je tam Honza zase a stále se na mně ptá... „Nedělej fóry“ povídá asi po týdnu kamarádka „jsi sama,užila sis dost, Honza je moc fain, kočko, koukej přijít, popovídáte si , vždyť o nic nejde...“ hučela do mě..


 

A tak jsem se sebrala a jela za ní do restaurace kde jsem se sešla znovu s jedním z těch Honzů. Měl na sobě bleděmodrou košili, která mu moc slušela. Jeho oči zářily radostí.. Znovu jsme spolu popíjeli šampaňské, povídali si.. To, že mám tři děti věděl už od mé kamarádky, která o mně pěla chvály a nešetřila.. Já zas od kamarádky na něho věděla že je rozvedený, má jedno dítě kluka a také mi ho vychvalovala až až!


 

Ten večer přeskočila mezi mnou a Honzou jiskra...Vyprávěla jsem mu o Canadě, kam mám za měsíc odletět za svým bratrem..Ale neřekla jsem mu, jak moc tajná výprava to bude a proč..Nechtěla jsem ho vyděsit hned na začátku našeho seznámení..


 



 


 

Honza měl jet oslavovat ještě dál své narozeniny ke svým přátelům do jednoho města blízko Polských hranic a velice vřele mne pozval, abych ho doprovázela.. A tak jsem si zařídila na víkend hlídání dětí u bábinky a jela s Honzou na náš první společný výlet k jeho přátelům do rodiny..V autě byla fainová pohoda, hudba hrála, on mi povídal kam jedem a jací jsou ti jeho přátelé bezvadní lidi...Cesta ubíhala a já se tetelila radostí..


 



 


 

Jeho přátelé byli opravdu moc přátelští a velice vřele mne přivítali ve svém velkém domě mezi sebe, kde nám s Honzou vyčlenily jeden pokoj..


 

Večer jsme dvěma autama odjeli zase někam jinám, do jedné velké chaty- ubytovny, (která za tím účelem byla pronajatá), kde náš hostitel pro Honzu a oslavence v jedné osobě se všemi přáteli a kamarády z města, kteří Honzu znali, přichystali oslavu Honzových narozenin..Všichni už tam dávno byli a všecko bylo přichystané. Stoly se prohýbaly pod jídlem v krásných mísách, všude skleničky a spoustu láhví šampaňského....


 

Nejdříve následovalo přivítání, moje představování všem.., předáváním dárků, z kterých měl Honza nepokrytou radost s tím, že ten jeden velký, a hlavní dárek společný od všech na Honzu teprve čeká.. Připili jsme všichni (asi 30 lidí) Honzovi všichni na zdraví..


 

Přátelé a jeho kamarádi se vyzbrojili fotoaparáty a kamerami...pak oslavenci při všeobecném smíchu všech zavázali oči a vedli ho do jednoho pokoje..Honza se smál ..Otevřeli dveře toho pokoje..Na posteli ležela figurína z výkladní skříně.. Namalované oči..Podvazky, punčochy, v rozkroku přilepený kousek kožešinky..Jak živá!! Všichni se chechtali, fotili...Sundali Honzovi šátek z očí a ten když se rozkoukal a viděl tu figurínu, začal se hrozně smát ..“Tak milý Honzíku, abys už nebyl sám, našli jsme ti společnici“ spustil jeden z kamarádů a foťáky cvakaly.. „ta tě nikdy nezklame, nikdy nebude odmlouvat..“ pokračoval se smíchem ten kluk „ obejmi jí, je tvoje“ Honza nevěděl,co má dělat „ no nekoukej, vem si, obejmi jí „ řvali všichni smíchy.. Honza si vlezl na postel a svou hambatou figurínu obejmul...“Dej jí pusu a foukni jí do rozkroku“ brečeli všichni smíchy.. Honza jí dal pusu a foukal jí do rozkroku „Foukej pořádně“ Vznášelo se pokojem ze všech stran.. A Honza fouknul pořádně, kožešina se rozestoupila a bylo vidět,že je v té figuríně i díra.. „To bude prdel, až si jí povezeš do Prahy na předním sedadle vedle sebe“ tam někdo řval..a všichni se váleli smíchy..


 

Jen já tam stála u dveří a všecko sledovala s takovým divným pocitem..Bylo mi jasné, že i Honzovi je asi trapně..


 

Přistoupil ke mně náš hostitel, který si všiml, že stojím stranou „kočko, moc se omlouvám, nevěděli jsme, že má Honza známost..Už je přes dva roky sám...“ vysvětloval mi..


 

Řekla jsem mu, že o nic nejde, že je to legrace a všecko je v pořádku..


 

Potom si Honza vzal svou figurínu do sálu, posadil jí vedle sebe na lavici k dlouhému stolu a všichni jsme si připili za neutuchajícího smíchu všech znovu na jeho zdraví...


 



 


 



 


 

Dny utekly jako voda, mezi tím Honza poznal i mojí celou rodinu a hlavně děti, které měl upřímně rád.. a já se balila tajně na odjezd do Canady.. Honza přislíbil,že mne ten den na letiště osobně odveze..


 

Listopad byl studený. Honza mi dal na cestu svojí krásnou červenou a teplou bundu, kterou si nedávno koupil.


 

Vstávala jsem ve dvě v noci a 4 ráno už byl před domem Honza s autem.. Žádné zdržování nepřipadalo v úvahu.. Rozloučit se s bábinkou, obejmout spící děti, uronit slzičky, pohladit je.. a šup šup kufry do auta a odjet co nejrychleji, než mne někdo z baráku zahlédne (co kdyby se ptal potom rodičů, kam že jsem to cestovala?)


 

V letištní hale bylo živo..


 



 


 

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ



12.8.2008 - Povídky - Komentářů:2 - Přidat komentář - Přečteno:17550x

Názory čtenářů

tilandsia 4.10. 23:32
je to moc zajímavé a poučné s napětím čekám na další článek a myslím ,že pokud toto vydáte knižně budete mít bestteller jen tak dál.Držím palce.
hajch 18.8. 21:49
¨Krásné opravdu krásné už se těším na pokračování
Poslední

Vložení komentáře
Nejste přihlášen(a). Musíte se nejprve přihlásit. přihlásit.
Přihlášení - registrace


Nejnovější texty
Pedig a Slovensko
CESTA ZA RŮŽÍ 29.
Cesta za růží 28.
Cesta za růží 27.
Fotografie k Cestě za růží 26.
Cesta za růží 26.
Cesta za růží 25.
Cesta za růží 24.
Cesta za růží 23.
Cesta za růží 22.
Cesta za růží 21.

Yukonka - Fotogalerie
Reklama:
Další blogy - deníčky
Šikovné odkazy (874)
recepty (581)
ANDROMEDA (490)
Moje oblíbené recepty (443)
Hlbší pohľad na život (368)
Moje závislosti (151)
Skupča :-)) (141)
Najkrajšie slová (134)
Navody/Tutorials (127)
Patchwork (102)
RECEPTY (89)
Zajímavosti pro všechny (77)
Sem a tam (72)
Pleteme s Dulinkou (72)
OLINKA -OLDŘA (69)
Cesta za růží (66)
Vítejte a pomějte se! (64)
Postřehy z mojí hlavy (62)
Tvořivý blogísek (56)
Zajímavé články na internetu (53)
Blog o zdraví, kráse, čistotě, práci prostě o životě :) (50)
Kosmetika Avon.net (48)
Váš nejmilejší polštářek ke snění! (48)
Všechno nebo víc (44)
Felis Sapiens (43)
Můj bloček (42)
Povídky (41)
Život okolo mne (41)
Recepty (40)
hobbyland Milib (39)
Nápověda - FAQ
Co je to blog nebo deníček?
Můžu si založit svůj vlastní?
Může si někdo cizí číst mé příspěvky?
Přečtěte si
Olga Havlová: První dáma v džínách a s cigaretou Barva očí prozradí váš charakter. Co říká o vás? 5 jednoduchých rychlých večeří pro každý den Nutíte se jíst 2x denně, abyste zhubla? Už nemusíte! Trápí vás odrosty a šedivé vlasy? Takhle je zamaskujete! Seriál Ulice: Gábina na koberečku a lekce pro Miloše Bude první dámou zas Ivana Zemanová? Nenápadná žena, která umí střílet Ženy prozradily: Jaké nevšední pomůcky jsme použily místo vibrátoru? Kuchyňské trendy pro rok 2018. Podívejte se, co právě letí Horoskop na tento týden: Tygry čekají peníze, Kozy erotika