Komerční příspěvky mohou vkládat pouze uživatelé, kteří si jejich zobrazení zaplatí. Více info - FAQ.

Cesta za růží

Mám svého života nad hlavu,vláčím všecko za sebou jak trestanec svou kouli, muselo to ven a tak píšu... Omlouvám se předem za případné hrubky a jiné nedostatky

Všech komentářů od vás si velice vážím. Děkuji vám za ně. Je to pro mne "pohon" abych psala dál..



Cesta za růží 17.

 

 

V podvečer,už mi volal můj kamarád, kapitán okresní policejní stanice..Říkal,že si všecko nechal prověřit u kolegů z místní policie a že mi zítra odpoledne pošle do bytu jednoho ozbrojeného policistu,že již vědí,kdo je ten člověk zač..,a že jsem se zapletla s pěkným hnusem...Řekl mi,že je to bývalý vojenský důstojník s pěkným průserem a to nejen vojenským......Byla jsem mu strašně vděčná a moc a moc jsem mu děkovala....

  

Večer, když děti spaly,šla jsem do svého bytu..Maminka řekla,že počká,až se tatínek vrátí z procházky se psem a příjde hned dolů,mi s úklidem pomoci.

 

Sjela jsem výtahem dolů a odemkla svůj byt. V pokoji nikdo nebyl. Na podlaze přibylo pár láhví od piva a alkoholu,takže mi bylo jasné,že ten sičák,chodíval dál do mého bytu přes balkon přespávat..Všude vajgly od cigaret,zašlapaných v koberci..Šla jsem si pro kýbl s vodou a do kuchyně pro trochu Jaru a tam,v kuchyni by se ve mně krve nedořezal....

Sičák poloseděl,až skoro ležel na podlaze u spodní kuchyňské skříňky. Vrchní-horní skříňka měla otevřenou jednu stranu dvířek a od těch dvířek visel provaz dolů,jehož druhý konec on měl kolem krku...Přiskočila jsem k němu a provaz mu z krku přetahovala přes hlavu pryč..Vtom zvonil zvonek od dveří. Šla jsem mamince otevřít. Ta když viděla,co se stalo,okamžitě zase odešla, a ze svého bytu volala policii i sanitu..Sanitka přijela téměř okamžitě,v momentě,kdy se sičák probíral z bezvědomí...Pan ze sanitky ho zběžně prohlédl a řekl,že sičák bude v pořádku, že to byla názorná ukázka,jak se neoběsit,ale všecky pěkně vystrašit.. a že už to není případ pro něho ale pro policii..Řekla jsem,že už maminka místní policii kontaktovala...Pan doktor si udělal krátký záznam do nějakého bloku a odešl. Do bytu,který zůstal otevřený vstoupili dva policisté. Jeden z nich byl ten starší pán,který semnou všecko na policejní stanici sepisoval.“Zdravím děvče zlaté“ řekl na uvítanou a obejmul mě kolem ramen„ty mi dáváš!“ kouknul na sičáka, který seděl na zemi opřený o spodní kuchyňskou skříňku, bílý jako stěna. Sehnul se k němu a dal mu facku "prober se ,nebo tě rychle proberu sám " řekl a pomohl mu na nohy „vstávejte člověče,neválejte se tady. Občanský průkaz prosím“ Sičák,který sotva stál na nohou pomalými pohyby vyndal ze zadní kapsy kalhot pomačkanou občanku a podal jí panu policajtovi..“áááá, známá firma“ řekl pan policajt...."

 

Ten druhý policajt chodil zatím po pokoji a povídal si s maminkou.Když jsem přišla,obrátil se na mně „paní,máte tu všecko,nechybí vám tu něco?“ ptal se s blokem a tužkou v ruce. Řekla jsem mu,že vůbec netuším,že jsem tu nebyla,že jsem bydlela u rodičů...Řekl mi,že kdybych na cokoli přišla,ať jim to nahlásím..

 

Můj pan policajt držel sičáka vzadu za krkem vyvedl ho z kuchyně do obýváku „milá paní,“ povídá „tento člověk vás již nebude obtěžovat,protože není celkově v dobré situaci..a další obtěžování by pro něho mělo velmi ošklivý dopad.“ Otočil se na sičáka „Je to jasné,doufám že ano. Zmizíš z této čtvrti,nechci tě tu ani vidět..Jdeme.“ a všichni tři odcházeli z mého bytu pryč. Můj pan policajt se ještě u dveří pozastavil a špitnul mi do ucha „zítra příjďte na stanici,řeknu vám víc.Jo a ještě něco" dodal " měla jste tu smičku hajzlovi přitáhnout,nikdo by to nepoznal.. A přineste mi zprávu od doktorky,dám to ke spisům“.

 

Zavřela jsem za nimi dveře a skácela se do křesla s obrovskou úlevou na srdci i na duši... Maminka celou dobu seděla v druhém křesle a když nastal klid tak povídá „Tak a je konečně konec!! To mám velkou radost. Odedneška už budu opravdu zase klidně spát..Jdem domů,pojď se vyspat,zítra máš na úklid celý den...“

  

Ráno jsem s radostí vstávala. KLID!!! Uvědomila jsem si. Je po všem!!!

  

Oblékla jsem a dopoledne jela na policejní stanici. Pan policajt mně vzal někam do jiné,velice příjemné místnost a nalil mi bílé víno „Tak děvenko,už bude doufám klid. Já ho sice musel pustit,protože já na něho nemám zatykač,ale ten už na něho stejně čeká.. Je v podmínce a v ní toho zase napáchal mraky..To,co se odehrálo u tebe,je jen jeho další přítěží..Akorát mně mrzí,že jste to odnesla zrovna vy,taková slušná a hodná holka...Člověče,dávej si pozor na takové lidi,nesmíš si pouštět nikoho do bytu,koho neznáš“..chvilku mi vykal a zase tykal a mně to bylo jedno,byl jako můj táta a já věděla,že to myslí semnou dobře....Řekla jsem mu,že jsem si vzpomněla na svého kamaráda,policejního kapitána na okresním VB,a že budu mít odedneška v bytě policejní ochranu..Řekl,že je to výborné,že to pro mne můj kamarád zařídil a že ho samosebou dobře zná také.. „Hajzl je puštěný a je na svobodě. Zatím. A tak je moc fain,že budeš mít ozbrojenou ochranu v bytě,protože u těchto lidí,člověk fakt nikdy neví.“ dolil mi víno „Tak ať už ho raději nikdy nevidíš,ani nepotkáš,na zdraví“ a ťuknul si semnou s obyčejnou vodou.....Podala jsem mu zdravotní nález od své paní doktorky. „Tady to je..a děkuji vám za všecko“ Vstala jsem k odchodu. Zase mně tátovsky obejmul kolem ramen “tak se drž dítě a nedej se. Kdyby cokoli,jsme tady! Nashledanou,a krásný den“.

  

Pospíchala jsem domů k rodičům. Od nich jsem zavolala svému kamarádovi kapitánovi a řekla mu,co se včera stalo, a že třeba už ochranu nebudu potřebovat,že už je po všem....Řekl,že už to všecko ví,že má celé hlášení před sebou.....a že stejně mi ochranu do bytu pošle, dokud lítá ten šmejd po ulicích...

  

Zatímco maminka s tatínkem uklízeli svůj byt,všecky deky a polštáře,já jsem běžela k sobě dolů do bytu také všecko poklidit a zlikvidovat..a už jsem se ani trochu nebála......

 

Policajt,kterého mi můj kamarád poslal jako naší ochranu domů, byl pán,tak ve středních letech a v civilu. Prokázal se mi odznakem...

 

Sedl si v kuchyni na malou židličku,že prý aby nepřekážel. Uložila jsem děti konečně zase do jejich postelí...a potom šla za pánem do kuchyně,kde seděl s pistolí v pouzdře před sebou....Povídali jsme spolu do nočních hodin.. Nabídla jsem mu,že může spát u mne v posteli a já si lehnu k některému z dětí. „Kdepak,paní,to nejde.“ řekl „Jen jděte klidně spát,já budu tady. Jsem ve službě..“

 

Když jsme se všichni společně nasnídali,pan policajt odešel a že příjde zase na večer....Tak to trvalo tři dny.

 

Čtvrtý den,jak tak sedím s tím policajtem zase v kuchyni a povídáme, ozvala se mu služební vysílačka. Dal si hlasitost jen do sluchátek a něco poslouchal... „Rozumím,končím.“ řekl policajt do vysílačky a pak se obrátil ke mně „děkuji vám za všecko,jak jste se o mne starala, jste hodná ženská“ povídá a zvedl se. Pistoli s pouzdrem si připnul k opasku a pokračoval „jsem odvolán z této akce. Je po všem. Už ho mají..“ Popřál mi krásný život a ujistil mně,že už toho chlápka nikdy neuvidím. „jděte klidně spát“....

 

Měl pravdu už jsem sičáka opravdu nikdy neviděla!

 

K asthmatu vůbec neprospívají žádné nerváky a tak jsem se po tom všem ashmaticky velmi roznemohla,už nepomáhalo vůbec nic,ačkoli se moje paní doktorka moc snažila,abych nemusela od dětí do nemocnice,situaci jsem nezvládala. Mockrát jsem do nemocnice se žádankou od paní doktorky neodjela,ale když už to nešlo ani trochu, a už jsem nemohla udělat ani krok,který mne dál namáhal a dusil...tak jsem šla dobrovolně a nechala se odvézt do nemocnice, kam jsem průběžně jezdívala a kde mne dávali lékaři dohromady měsíc,někdy dva...Děti zase hlídala bábinka z baráku a život se dostal pomalu do normálních kolejích....

 

Když jsem se vrátila z nemocnice,všude bylo naklizíno, na stole váza s květinama a děti šťastné,že jsem doma..

 

Udělala jsem si čas a zašla za svým kamarádem kapitánem..Moc jsme spolu hovořili.Vysvětlil mi,co má v kostce ten sičák za sebou a co již napáchal kolem sebe za zlo z civilního světa a o průšviho z vojenského jsem jen pochopila,že se jednalo o zbraně...

Až mnohem,mnohem později,mi kamarádky říkaly,že ho viděly v televizi,jako celostátně hledaného...

 

A dál za mnou chodily moje kamarádky a povídaly jsme si,a radovaly jsme se z každého krásného dne..A dál chodily dopisy od mého milovaného bratříčka z Canady....A každou neděli mi tatínek kupoval buchty a jiné pečivo,když šel nakoupit mamince, tak se stavoval u nás s tím pečivem...

  

A život šel.

 

Jednoho krásného dne,jsme celá rodina každý zvlášť, dostali z Canady dopisy, ve kterých nám náš bráška s radostí oznamoval,že už může do československa přijet a že ho máme za dva měsíce očekávat..

 

To byla pro mne nejkrásnější zpráva,za celou dobu A šíleně jsem se na něho těšila. Celá naše rodina byla nadšená,o mamince ani nemluvě!!! Ta najednou byla nějaká krásnější,veselejší,jako by omládla!!!

 

Všichni jsme se na brášky návštěvu připravovali po svém. Tatínek běhal po nákupech,chystal fotografie...Maminka gruntovala...Já také gruntovala a byla jsem jedno velké Štěstíčko..Zářila jsem radostí a nadšením..Můj drahý,milovaný,starší bráška přijede!!!!

 

 POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

 

 

 

 

 

 



21.5.2008 - Povídky - Komentářů:2 - Přidat komentář - Přečteno:23306x

Názory čtenářů

yukonka 26.6. 22:49
Ano,pokračováních bude ještě hodně,jen někde vzít čas..Ale již připravuji...
A děkuji zlatíčko za zájem,který mne vždycky hodně popožene,abych psala.. Každý ohlas je mým pohonem ku předu.Moc ti děkuji,yukonka
Meridiana 24.6. 0:05
yukonko bude ještě pokračování :-)
Poslední

Vložení komentáře
Nejste přihlášen(a). Musíte se nejprve přihlásit. přihlásit.
Přihlášení - registrace


Nejnovější texty
Pedig a Slovensko
CESTA ZA RŮŽÍ 29.
Cesta za růží 28.
Cesta za růží 27.
Fotografie k Cestě za růží 26.
Cesta za růží 26.
Cesta za růží 25.
Cesta za růží 24.
Cesta za růží 23.
Cesta za růží 22.
Cesta za růží 21.

Yukonka - Fotogalerie
Reklama:
Další blogy - deníčky
Šikovné odkazy (882)
recepty (581)
ANDROMEDA (490)
Moje oblíbené recepty (443)
Hlbší pohľad na život (370)
Moje závislosti (151)
Skupča :-)) (141)
Najkrajšie slová (134)
Navody/Tutorials (127)
Patchwork (102)
RECEPTY (89)
Zajímavosti pro všechny (77)
Sem a tam (72)
Pleteme s Dulinkou (72)
OLINKA -OLDŘA (69)
Cesta za růží (66)
Vítejte a pomějte se! (65)
Postřehy z mojí hlavy (62)
Tvořivý blogísek (56)
Zajímavé články na internetu (53)
Blog o zdraví, kráse, čistotě, práci prostě o životě :) (50)
Kosmetika Avon.net (48)
Váš nejmilejší polštářek ke snění! (48)
Všechno nebo víc (44)
Felis Sapiens (43)
Můj bloček (42)
Povídky (41)
Život okolo mne (41)
Recepty (40)
hobbyland Milib (39)
Nápověda - FAQ
Co je to blog nebo deníček?
Můžu si založit svůj vlastní?
Může si někdo cizí číst mé příspěvky?
Přečtěte si