Komerční příspěvky mohou vkládat pouze uživatelé, kteří si jejich zobrazení zaplatí. Více info - FAQ.

Felis Sapiens

Z deníku šílené Sephinky

Il n´y avait pas un chat dehors

Dneska není do čeho píchnout. V práci je nás "menší půlka" (tenhle obrat přímo miluji, spoustu věcí mám ráda už jen proto, že jsou neskutečné a nemožné) a já si klidně mohla vzít kapsáče a kanady, kdybych je měla, a nikdo by mi nic neřekl. Vrátím se proto k pátečnímu večeru, jenž byl spojen s ochutnávkou vína. Nejvíc pro mě bylo šokující, že mi někdo, koho vůbec neznám (vlastně znám jen z chatu a mohu o něm říci jen tolik, že je to blonďák), poslal obrovskou kytici žlutých růží a Ferrero Rocher k tomu. Ne že by mě to něpotešilo. Žluté růže mám hodně ráda (čokoládu už teda moc ne, konzerva tuňáka ve vlastní šťávě mě oslovuje víc) a překvapení, pokud jsou milá, také, ale na druhou stranu se projevil můj zcela ambivalentní postoj k dárkům. Jednou si takhle pár lidí nechalo dát dřevěného koně — achajská řemeslná výroba, stálo na etiketě. A všichni víme, jak to dopadlo. Navíc květiny patří mezi ty záležitosti, u kterých mám raději průměrnou velikost - ta obrovská mě dost děsí. Když jsem pak jela zpátky domů metrem, cítila jsem se jako filmová hvězda, to se musím přiznat. Ačkoliv, možná to bylo i tím alkoholem — to si vždycky připadám nezřízeně chytrá, atraktivní a vtipná. Teď si vlastně vzpomínám, že jsem se bavila s nějakými Němci, kteří vlastně ani nevypadali jako Němci, a vůbec nevím proč. Jen jsem říkala, že jsem měla ve středu promoci. Nejsou to však jediná Akta X tohoto večera. Například netuším, proč jsme si dávali s Axlem pusu. Jen krátkou a snad i ze srandy, ale i tak...? A taky jsme si přeměřovali, jak máme velkou nohu. Suverénně jsem to se svou velikostí 39 prohrála (Johny má dvanáctku a Axl devítku) a marně přemítám, s čím u žen souvisí velikost nohy. Každopádně doporučuji Svatovavřinecké — Moravíno. Velmi suché. Dvě deci si dal i Bedřich, a to vůbec nepije. Tak a víkend. Ačkoliv jsem přece jen něco vypila, asi to nebylo tak strašné, protože mi druhý den bylo vážně dobře. Naopak všemi příznaky kocoviny trpěla mamka — bolela ji hlava, zvedal se jí žaludek, motala se a všechno jí padalo z rukou. Asi bych vážně mohla udělat kariéru ve firmě jako "voodoo specialista". To je totiž pozice, kterou zavedl můj nejvtipnější kolega RJ u příležitosti prezentace obchodního ředitele, který říkal, že "musíme klienty uhranout".

27.9.2004 - Zábava - Komentářů:0 - Přidat komentář - Přečteno:22547x

Přihlášení - registrace


Nejnovější texty
Pedig a Slovensko
Sephira - Felis Sapiens
Velmi pozdní ohlédnutí za rokem 2006
Exkluzivní průzkum
Básnička do recitační soutěže
Cating out
Demence v přímém přenosu
VyVolovina
Kočičí lidé I.
CzechTek podruhé
Tancuj, tancuj, vykrůcaj, vykrůcaj, len mi pecku nezrůcaj...
Válka světů

Sephira - Fotogalerie
Reklama:
Další blogy - deníčky
Šikovné odkazy (882)
recepty (581)
ANDROMEDA (490)
Moje oblíbené recepty (443)
Hlbší pohľad na život (370)
Moje závislosti (151)
Skupča :-)) (141)
Najkrajšie slová (134)
Navody/Tutorials (127)
Patchwork (102)
RECEPTY (89)
Zajímavosti pro všechny (77)
Sem a tam (72)
Pleteme s Dulinkou (72)
OLINKA -OLDŘA (69)
Cesta za růží (66)
Vítejte a pomějte se! (65)
Postřehy z mojí hlavy (62)
Tvořivý blogísek (56)
Zajímavé články na internetu (53)
Blog o zdraví, kráse, čistotě, práci prostě o životě :) (50)
Kosmetika Avon.net (48)
Váš nejmilejší polštářek ke snění! (48)
Všechno nebo víc (44)
Felis Sapiens (43)
Můj bloček (42)
Povídky (41)
Život okolo mne (41)
Recepty (40)
hobbyland Milib (39)
Nápověda - FAQ
Co je to blog nebo deníček?
Můžu si založit svůj vlastní?
Může si někdo cizí číst mé příspěvky?
Přečtěte si