Komerční příspěvky mohou vkládat pouze uživatelé, kteří si jejich zobrazení zaplatí. Více info - FAQ.

Cesta za růží

Mám svého života nad hlavu,vláčím všecko za sebou jak trestanec svou kouli, muselo to ven a tak píšu... Omlouvám se předem za případné hrubky a jiné nedostatky

Všech komentářů od vás si velice vážím. Děkuji vám za ně. Je to pro mne "pohon" abych psala dál..



Trocha strašení 3/3

 Pokračování z 2/3 a ještě předchozího 1/3

Pan soused odešel a já s dětma šla také spát.Tu noc bylo ticho,nebyly slyšet kroky ani venku na verandě,ani na půdě,nebyl slyšet šustot a ani žádná žárovka nepraskla,byl klid,ale usnout jsem nemohla.Přemýšlela jsem nad tím,co všecko se v domě děje a spojila si to s tím,co teď vím od souseda,o chlapci a babičce..



Lucie,která pro nás přijela,že nás konečně odveze domů se omlouvala,že nás vystavila všemu,co se v domě dělo "Já vím,že jsem mrcha" povídá mi u kafe "ale já už také nemohla dál.Kdybych ti to vyprávěla,tak je to o ničem.Potřebovala jsem,abys tu byla a slyšela..a já vím,že jsi jediná,koho znám Věruško,kdo to může zastavit,potřebuji tvojí pomoc.Vím že se zabýváš kde čím,prosímtě,pomoc mi,já tu jinak nemůžu být.." Chvilku jsem jí poslouchala a když dopila své kafíčko,nalila jsem dva panáky vodky.Vyděsila se"od kdy ty piješ prosímtě!A co to nalejváš mně,já přece vůbec nepiju takové věci!" Sedla jsem si ke stolu naproti ní a zvedla svého panáka na přípitek "Jo,moje milá Lucinko,hezky sis to na mně vymyslela.No piju od třetího dne,co jsem v tomhle domě,a pochopila,že odtud se bez tebe s dětma nedostanu a musím tu vydržet.A děvče zlaté,bez vodky bych to tu vůbec jinak nevydržela.A ty se teď  také a ráda napiješ,až ti povím,co vím." a vyprávěla jsem jí o tom,jak přišel soused spravit vodu,...a co se kdysi v domě odehrálo za neštěstí..Lucina seděla s vykulenýma očima,sáhla po panáku s vodkou a vypila jí "Ježíši kriste,to jsem netušila!"..



Vysvětlila jsem jí,že jsem nad tím moc přemýšlela,až mi to zase najednou všecko došlo! Kroky a vše ostatní souvisí s tím chlapcem a babičkou,protože za ně nebyla sloužena mše svatá v kostele a jejich duše,nenalezla dodnes klid.Proto se ty věci dějí.Ty duše na sebe chtějí upozornit,vlastně žádají o pomoc..."Možná by stačilo dům vykropit svědcenou vodou,no,budu nad tím ještě přemýšlet doma" povídám "hlavně už nás odtud odvez,chceme být už doma.."

Lucie pozamykala všecky dveře a odjeli jsme konečně z té hrůzy pryč.

Cestou jsme v autě kvůli dětem o ničem moc nemluvily,protože jsem se vždy snažila,aby děti spaly a nic neslyšely..(stejně slyšely a bály se moc-jak mi mnohem později pověděly)Ale domluvily jsme se spolu,že když bude mít Lucka volno,přijede pro mne a pojedem to tam vysvětit tou vodou,kterou mám doma.

Po pár dnech Lucka volala "hele,a co toho ducha vyvolat,a nasměrovat ho,kam patří..?"

"Blázníš?" povídám "Já s duchama nechci nic mít.Nikdy jsem to nedělala,to se mi tedy nelíbí,hele Lucko,chtěla jsem vysvětit dům vykropením světcenou vodou,můžu vzít ještě vodu z Turzovky,tu mám také doma,ale nechoď na mně s vyvoláváním..!"

A pak přišel den D,Lucie pro mne přijela,ale nebyla sama.V autě seděla její maminka a starší dcera.

Večer jsme si vše připravily na půnoc.V pokoji a kuchyni hořely svíčky.Dala jsem na čistý,bílý ubrus lahvičku světcené vody i lahvičku z Turzovky a světcenou křídu "Holky" povídám,"nikdy jsem to nedělala.Něco jsem si o tom přečetla a něco jsem viděla ve filmu,ale řeknu vám,trochu se toho bojím,prý to není legrace" Přemlouvaly mně,že to nic není,ať se ničeho nebojím,že jsme tam 4ženské..Všude se zhaslo světlo,svítily jen svíčky v kuchyni.

Bylo pár minut před půlnocí.

"Sedněte si kolem stolu a chytneme se za ruce

a všichni společně desetkrát řekneme.."a řekla jsem jim větu,kterou budeme společně říkat.

Když jsme tu onu větu říkaly už po osmé,strhl se v předsíni takový divný šum a přes zasklené dveře bylo vidět,jako by tam strašně rychle lítaly ohňové koule od kouta ke koutu , a u nás v kuchyni začalo být zima a nedýchatelno.Všichni jsme se strašně vyděsily "kryste pane,co se děje,co to je?"křičely jsme jedna přes druhou a křečovitě svíraly své spojené ruce,oči vykulené a strach námi třásl.Přesto jsme tu onu větu dořekly ještě po desáté.V ten okamžik jsem cítila vedle sebe,stát obrovského,vysokého člověka,zahaleného v černém,dlouhém kabátě s kapucí, a zároveň jsem cítila,že jakoby omdlévám,někam do neznáma se propadám a jakoby odcházím..Ještě jsem zaslechla Lucii,že zařvala"do prdele,ona umírá krucinál,nebo co,dělejte něco!"Pustila naše sevření rukou.Cítila jsem,jak semnou cloumá a slyšela,jak přes všecku tu hrůzu okolo na mne křičí.. Vzpamatovala jsem se v okamžiku a začala řvát také hrůzou.Z očí mi tekly slzy ,popadla tu světcenou vodu ,běhala po kuchyni a jako blázen jí lila do všech stran okolo sebe "Tebe jsme nečekaly ďáble,odejdi od nás.."křičela jsem vyděšeně i strachy, hrůza mnou celá  třásla "ihned rosviďte,honem,kristepane honem!!"řvala jsem vyděšeně na holky.

Když se rozsvítilo světlo,všecko ustalo.Zavládlo ticho,všichni jsme popadaly dech.. Holky seděly u stolu naprosto v šoku,celé se třásly a hrůza jim koukala z očí.Maminka Lucky byla jak před infarktem "holky" povídá držíc se za srdce v poloze sesuté napůl v sedě,napůl v leže na kanapovém přehozu,který strhávala s sesbou dolů "tak tohle je šílené.Chci jet domů,tady nebudu už ani vteřinu...A v životě na to nezapomenu.."

Když jsme se uklidnily,a všude porosvěcely všecky světla v chalupě,holky mi řekly,že viděly ty lítající světla v předsíni,slyšely hrozné zvuky,ale toho někoho,kdo u mně stál ne.Já jsem prý ale najednou mrtvolně zbledla,oči v sloup..

Ještě té noci jsme jeli co nejrychleji otamtud pryč.

----------------------------------------------



Není radno pokoušet duše,protože nikdy nevíte,kdo příjde.(Když je jednou kanál otevřený,může přijít kdokoli) A pokud je na blízku zrovna duše třeba zlá,příjde ona..A kdo ví,možná že ta,co přišla tehdy za mnou,nebyla zlá,třeba mi jen chtěla ukázat,jak to tehdy s tím utonutím kloučka bylo..To ale nevím,a už vědět nechci.Já jsem zazmatkovala ....Zkrátka nepokoušejte se o nic,čemu nerozumíte.Je to velice nebezpečné! A kdo ví,co všecko se může stát..



Od té doby uplynulo mnoho let.

Já jsem tehdy po čase napsala k těm sousedům,že je moc prosím,aby za toho utonulého kluka a jeho babičku nechali sloužit mši svatou..

Lucie dům krátce na to prodala.

konec





















15.2.2008 - Zábava - Komentářů:4 - Přidat komentář - Přečteno:17783x

Názory čtenářů

vankova 21.2. 11:41
počkat na 3/3 fakt stálo za to,ještě mi běhá mráz po zádech.Skvělá povídka.Dáša
yukonka 19.2. 21:28
Ahojík KRISTA,nerada to říkám,ale příběhy začínající "Trocha.." jsou moje a prožité mnou.Nikdy nikomu příběhy neberu abych si je přivlastnila.Ale to jsi jistě na mysli neměla,viď.Jsi hodná holka,a já ti přeji krásný každý den v roce.
Kristla 17.2. 14:34
Viď, že to je jen vymyšlená, hezká, strašidelná historka. Píšeš hezky.
FIS 15.2. 20:44
Dcera před léty taky s kamarády vyvolávala duchy. Několikkrát je navštívil stejný duch,který na ně působil dobře.Jednou ale přišel úplně jiný a od té doby už se k vyvolávání nikdy nevrátili.Mají všichni strach.
Poslední
Přihlášení - registrace


Nejnovější texty
Pedig a Slovensko
CESTA ZA RŮŽÍ 29.
Cesta za růží 28.
Cesta za růží 27.
Fotografie k Cestě za růží 26.
Cesta za růží 26.
Cesta za růží 25.
Cesta za růží 24.
Cesta za růží 23.
Cesta za růží 22.
Cesta za růží 21.

Yukonka - Fotogalerie
Reklama:
Další blogy - deníčky
Šikovné odkazy (874)
recepty (581)
ANDROMEDA (490)
Moje oblíbené recepty (443)
Hlbší pohľad na život (368)
Moje závislosti (151)
Skupča :-)) (141)
Najkrajšie slová (134)
Navody/Tutorials (127)
Patchwork (102)
RECEPTY (89)
Zajímavosti pro všechny (77)
Sem a tam (72)
Pleteme s Dulinkou (72)
OLINKA -OLDŘA (69)
Cesta za růží (66)
Vítejte a pomějte se! (64)
Postřehy z mojí hlavy (62)
Tvořivý blogísek (56)
Zajímavé články na internetu (53)
Blog o zdraví, kráse, čistotě, práci prostě o životě :) (50)
Kosmetika Avon.net (48)
Váš nejmilejší polštářek ke snění! (48)
Všechno nebo víc (44)
Felis Sapiens (43)
Můj bloček (42)
Povídky (41)
Život okolo mne (41)
Recepty (40)
hobbyland Milib (39)
Nápověda - FAQ
Co je to blog nebo deníček?
Můžu si založit svůj vlastní?
Může si někdo cizí číst mé příspěvky?
Přečtěte si
Olga Havlová: První dáma v džínách a s cigaretou Barva očí prozradí váš charakter. Co říká o vás? 5 jednoduchých rychlých večeří pro každý den Nutíte se jíst 2x denně, abyste zhubla? Už nemusíte! Trápí vás odrosty a šedivé vlasy? Takhle je zamaskujete! Seriál Ulice: Gábina na koberečku a lekce pro Miloše Bude první dámou zas Ivana Zemanová? Nenápadná žena, která umí střílet Ženy prozradily: Jaké nevšední pomůcky jsme použily místo vibrátoru? Kuchyňské trendy pro rok 2018. Podívejte se, co právě letí Horoskop na tento týden: Tygry čekají peníze, Kozy erotika